Problematika švédské knižní kořisti z českých zemí patří k tématům, která dlouhodobě rezonují nejen v odborné literatuře, ale i ve veřejném povědomí. Celkový počet knih odvezených švédskými vojsky v letech 1646 a 1648 z Mikulova, Olomouce a Prahy přitom na základě současných výzkumů odhadujeme na více než 25 tisíc. Zabavené knihovny často patřily k nejvýznamnějším knižním sbírkám v tehdejších českých zemích a jejich přesun ovlivnil nejen domácí kulturní prostředí, ale také vývoj knižní kultury ve Švédsku. Současné mapování dochovaných knih ukazuje, že se do dnešních dnů dochovalo jen mezi 20 až 25 procenty svazků. Přesto však tyto knihy v kombinaci s původními katalogy představují důležitý pramen k poznání české předbělohorské knižní kultury.
Již od konce 18. století upozorňovali někteří čeští badatelé na osudy rukopisů a tisků odvezených ze zemí Koruny české na sklonku třicetileté války. Starší výzkum se však soustředil především na popis nejvýznamnějších památek a nikdy se nepokusil o systematickou dokumentaci dochovaných knih jako celku. Dosud chyběly i odpovědi na zcela základní otázky: kolik svazků se vlastně dochovalo, jaký byl jejich význam pro českou knižní kulturu a jakou roli sehrály v prostředí, do něhož se po svém přemístění dostaly.
Na tyto otázky se snaží odpovědět dlouhodobý výzkumný projekt realizovaný v Knihovně Akademie věd ČR, kde od roku 2017 probíhá systematické mapování dochovaných knih. Jeho cílem je shromáždit, odborně zpracovat a široké veřejnosti zpřístupnit informace o všech dochovaných svazcích rozptýlených po celé Evropě.
Do současnosti se podařilo identifikovat přibližně 4 300 knih, z nichž zhruba tři čtvrtiny byly již fyzicky prozkoumány a podrobně zdokumentovány. Výzkum potvrdil mimořádný rozsah tohoto kulturního transferu: české knihy se dnes nacházejí ve více než šedesáti evropských institucích. Největší soubory jsou uloženy v Královské knihovně ve Stockholmu, v univerzitních knihovnách v Lundu a Uppsale, v katedrální knihovně ve Strängnäs a v městské knihovně ve Västeråsu. Významné celky se dochovaly rovněž v Královské knihovně v Kodani a ve Vatikánské knihovně.
Výsledky bádání jsou od roku 2018 postupně zpřístupňovány prostřednictvím portálu Švédská knižní kořist z českých zemí. Portál zahrnuje databázi dochovaných knih s podrobnými bibliografickými a provenienčními údaji, často doplněnými o fotodokumentaci. Databáze umožňuje vyhledávání podle původních vlastníků a knihoven, míst konfiskace i současného uložení.
Vedle databázové části nabízí portál rovněž interaktivní mapu současných lokalit, vizualizace cest českých knih po Evropě, digitální kopie původních katalogů, analýzu aukčního katalogu ze Strängnäs z roku 1765 a další popularizační texty i audiovizuální materiály shrnující výsledky výzkumu. Portál tak slouží nejen odborníkům a studentům, ale i širší veřejnosti se zájmem o dějiny a knižní kulturu.
Výzkum švédské knižní kořisti je také úzce propojen s mezinárodní spoluprací. Mezi klíčové partnery projektu patří knihovny v Uppsale, Strängnäsu a Västeråsu, kde dlouhodobě probíhá systematický provenienční průzkum. Projekt se zároveň opírá o podporu několika grantových a institucionálních zdrojů: v letech 2017–2021 byl rozvíjen v rámci programu Strategie AV21, v období 2022–2024 jej podpořila Grantová agentura ČR a dlouhodobě je financován také z prostředků na podporu výzkumu v Knihovně Akademie věd ČR. Od roku 2025 je výzkum součástí badatelského zaměření Centra pro výzkum knižní kultury při Knihovně AV ČR.
Na podzim roku 2025 vydalo nakladatelství Scriptorium novou monografii Lenky Veselé Švédská knižní kořist z českých zemí, vycházející z dlouholetého výzkumu realizovaného v rámci projektu mapujícího osudy českých knihoven odvezených do Švédska na sklonku třicetileté války. Kniha sleduje dramatické příběhy přibližně 25 000 knih a rukopisů – od jejich konfiskace v letech 1645–1648 přes transport a začlenění do švédského prostředí až po jejich novodobé znovuobjevování v evropských institucích. Stěžejní část publikace tvoří virtuální rekonstrukce odvezených knihoven, které se tak po staletích symbolicky vracejí do prostoru české kulturní paměti. Připravuje se rovněž anglické vydání v nakladatelství Brill.
