Historie
Historie výzkumů švédské knižní kořisti z Čech a Moravy
Jako první upozornil na předpokládaný význam švédských knihoven pro studium českých dějin a knižní kultury Raphael Ungar v roce 1780 v komentářích k vydání spisu Bohemia docta Bohuslava Balbína. Ungarovy komentáře se údajně staly bezprostředním podnětem, který vedl Královskou českou společnost nauk v Praze k rozhodnutí vyslat Josefa Dobrovského na studijní pobyt do Švédska a Ruska. Výsledkem této cesty uskutečněné v letech 1792–1793 byla zpráva publikovaná pod názvem Reise nach Schweden und Russland. Dobrovský a po něm i další badatelé se primárně zajímali o jazykově české rukopisy. Trvalo ale přes půlstoletí, než se ke studiu švédských knihoven vrátil další Čech – Josef Pečírka. Cílem jeho pobytu v roce 1850 bylo navázat na Dobrovského a objevit další bohemikální rukopisy.
Ještě dříve než Pečírka uveřejnil svou zprávu v tehdejším muzejním časopise, vydal se do Švédska také moravský historik Beda Dudík. Během čtyřměsíčního pobytu důkladně prozkoumal bohemikální prameny řady švédských knihoven a také říšského archivu. Stejně jako jeho předchůdci se i Dudík soustředil především na přesné podchycení rukopisů se vztahem k českým zemím. Pokud jde o tištěná bohemika, věnoval jim jen okrajovou pozornost, a to téměř výhradně jen na základě záznamů v původních katalozích českých knihoven, se kterými ve Švédsku jako první pracoval. Po jejich reálné existenci ve švédských sbírkách většinou nepátral. Dodnes platné výsledky v podobě soupisu bohemikálních rukopisů přinesla i Dudíkova pozdější cesta do vatikánské knihovny v Římě, kam některé „švédské“ exempláře původem z českých zemí doputovaly. Díky Dudíkovi a jeho přátelským vztahům, které se mu podařilo za jeho pobytu na severu Evropy navázat, byly korunovány úspěchem dlouhodobé snahy získat ze Švédska zpět některé archiválie a rukopisy. Po zdlouhavém vyjednávání daroval švédský král Oskar II. Bedřich v roce 1878 vídeňské vládě jednadvacet českých rukopisů výměnou za několik reprezentativních tisků rakouské provenience.
Na sklonku 19. století (přelom let 1896–1897) se do Švédska vydal Václav Flajšhans s úkolem zrevidovat dosavadní poznatky o bohemikách v místních knihovnách. Na základě svého výzkumu, ve kterém jako první věnoval větší pozornost i jazykově českým tiskům, vyjádřil přehnaně optimistický názor, že ztráty původem českých knih ve Švédsku nejsou tak rozsáhlé, jak se od Dudíkových dob předpokládalo. V publikovaném soupisu bohemik čítajícím okolo 100 položek se nalézala i řada dosud neznámých děl. Trvalo však dalších třicet let, než se odborná veřejnost mohla blíže seznámit alespoň s některými z nich. Autorkou podrobného popisu několika konvolutů převážně z rožmberské knihovny, obsahujících vzácně dochované tisky z první poloviny 16. století, byla tehdejší vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků pražské Národní knihovny Flora Kleinschnitzová. Její zásluhou se výrazně prohloubila spolupráce českých knihovníků se švédskou stranou, zejména s tehdejším říšským knihovníkem ze Stockholmu Isakem Collijnem.
Zásadní mezník pak představovala práce švédského historika Otto Waldeho, který jako první důkladně analyzoval celkový rozsah švédské knižní kořisti z dob třicetileté války. Výzkum prováděl nejen ve fondech švédských, ale i některých německých knihoven. Výsledky svého zkoumání uveřejnil především v rozsáhlém dvousvazkovém díle (Storhetstidens litterära krigsbyten), v němž jednotlivé kapitoly věnoval i švédské kořisti z Prahy, Mikulova a Olomouce. Na Waldeho výzkumy navázal pražský německý badatel Emil Schieche v padesátých letech 20. století studií, ve které mimo jiné podrobně zmapoval průběh transportu rožmberských knih přes německé území do Švédska.
Zatím nejúplnější soupis všech dochovaných rukopisů z českých zemí, které se nalézají především v knihovnách ve Stockholmu, Římě, Leidenu a v Brně, přinesla práce lundského knihovníka Christiana Callmera z roku 1970 o dějinách Královské knihovny ve Stockholmu za vlády královny Kristiny. K přímým výzkumům švédských knižních fondů se v polovině šedesátých let 20. století vrátili i čeští badatelé František Horák a Jan Martínek, kteří se soustředili na výskyt tištěných knih, zejména jazykově českých tisků a latinské humanistické poezie. Jan Martínek také poprvé využil katalog rožmberské knižní sbírky jako předběžný zdroj informací o vybraných titulech, jež posléze hledal (a některé skutečně i nalezl) při svém krátkodobém pobytu ve švédských knihovnách.
Cesty českých historiků do Švédska uskutečněné v devadesátých letech 20. století vedly především k podrobnému studiu již dříve objevených rožmberských knih (Jaroslav Pánek), ale i k nálezu dalších exemplářů (Petr Maťa). Detailního zpracování se také dočkal známý Codex gigas při příležitosti jeho zapůjčení na výstavu v Národní knihovně ČR v roce 2006. V téže době se i ve světě probudil větší zájem o švédskou knižní kořist, ovšem v širším než jen českém kontextu (mezinárodní symposium „War-Booty: a common European cultural heritage“ uspořadané ve Stockholmu v roce 2008, později práce Evy Nilsson Nylander a Emmy Hagström Molin).
Od roku 2002 probíhá výzkum švédské knižní kořisti v Knihovně Akademie věd. Jeho dosavadním výsledkem je zmapování vývoje a historických osudů dvou knihoven odvezených do Švédska jako válečná kořist, včetně identifikace všech dochovaných exemplářů (Lenka Veselá). V současné době tento výzkum pokračuje postupným evidováním všech dochovaných exemplářů z české knižní kořisti v institucích a knižních sbírkách po celé Evropě. Do budoucna je plánovaná i analytická monografie, která tento významný fenomén v dějinách české knižní kultury systematicky zhodnotí.
Literatura
Callmer, Christian: Königin Christina, ihre Bibliothekare und ihre Handschriften, Stockholm 1977.
Boldan, Kamil et al: Codex gigas – Ďáblova bible: tajemství největší knihy světa, Praha 2007.
Dobrovský, Josef: Litterarische Nachrichten von einer … im J. 1792 unternommenen Reise nach Schweden und Russland, Praha 1796.
Dudík, Beda: Forschungen in Schweden für Mährens Geschichte, Brünn 1852.
Dudík, Beda: Iter Romanum, I, Wien 1855.
Flajšhans, Václav: Knihy české v knihovnách švédských a ruských, Praha 1897.
Hagström Molin, Emma: Krigsbytets biografi: byten i Riksarkivet, Uppsala universitetsbibliotek och Skokloster slott under 1600-talet, Göteborg 2015.
Horák, František: Zpráva o průzkumu starých českých a bohemikálních tisků v rakouských a švédských knihovnách, In: Humanistická konference, Praha 1966, s. 279-283.
Kleinschnitzová, Flora: Seltene Bohemica des XVI. Jahrhunderts in schwedischen Bibliotheken, Uppsala 1931.
Mahel, Richard: Beda Dudík (1815–1890): život a dílo rajhradského benediktina a moravského zemského historiografa ve světle jeho osobní pozůstalosti, Praha 2015.
Martínek, Jan: Humanistická bohemika ve Švédsku, Listy filologické 92, 1969, s. 118-162.
Maťa, Petr: Nové prameny k českým dějinám ve švédských knihovnách a archivech (Zpráva o výzkumném pobytu ve Švédsku), Sborník archivních prací 51/1, 2001, s. 275-296.
Nestor, Sofia: War-Booty: a common European cultural heritage: an international symposium at the Royal armoury, 29-31 May, 2008, Stockholm 2009.
Nilsson Nylander, Eva: The mild boredom of order: a study in the history of the manuscript collection of Queen Christina of Sweden, Lund 2011.
Pachta, Jan: Bohemika v uppsalské knihovně „Carolina rediviva“, Slovanská knihověda 3, 1934, s. 46-56.
Pánek, Jaroslav: Pamětní záznamy utrakvistického faráře z let 1591–1592: svědectví o každodennosti předbělohorského maloměsta, Folia Historica Bohemica 15, 1991, s. 91-100.
Pečírka, Josef: Zpráva o rukopisech českých v králowské bibliotéce v Stockholmě se nacházejících, Časopis Musea Království českého 25, 1851, I, s. 76-108, II, s. 59-84, III, s. 30-42.
Schieche, Emil: Die Rosenbergsche Bibliothek vor und nach Juli 1648, Stifter-Jahrbuch 5, 1957, s. 102-140.
Veselá, Lenka: Knihy na dvoře Rožmberků, Praha 2005.
Veselá, Lenka: Rytíř a intelektuál: Hieronym Beck z Leopoldsdorfu (1525–1596) a jeho knihovna, Praha 2016 (německy Ritter und Intellektueller – Hieronymus Beck von Leopoldsdorf (1525–1596) und seine Bibliothek, Frankfurt am Main 2017).
Walde, Otto: Storhetstidens litterära krigsbyten, I-II, Uppsala 1916–1920.
