Aukce 1765
V Kapitulní knihovně ve švédském městě Strängnäs se nachází více než 1000 knih z českých zemí, které byly do Švédska odvezeny jako válečná kořist na sklonku třicetileté války. Tyto knihy, jejichž rozsah byl původně mnohem větší, darovala tamní kapitule královna Kristina v 50. letech 17. století s cílem podpořit strängnäského biskupa Johannese Matthiae. Biskup Matthiae, který se přátelil i s Janem Amosem Komenským, byl v ortodoxně luteránském Švédsku výjimečnou osobností mimo jiné i proto, že prosazoval tolerantní postoj k ostatním vyznáním. Královský dar, který obsahoval převážně teologickou literaturu různých náboženských konfesí, byl proto symbolicky umístěn do místní katedrály, jednoho z nejdůležitějších církevních center ve Švédsku. V prostorách katedrály se kapitulní knihovna ostatně nachází dodnes, téměř po 400 letech.
Knižní aukce 1765
Knihy z válečné kořisti se nikdy nestaly integrální součástí strängnäské kapitulní knihovny a po vynucené rezignaci Johannese Matthiae se tato knihovna stává uzavřenou sbírkou, již byla věnována jen minimální péče. Po sto letech tomu odpovídal i její fyzický stav a tak kapitula – na podnět pokrokově smýšlejícího biskupa Jakoba Serenia – rozhodla v polovině 18. století o její reorganizaci. Její součástí byl ovšem i velmi radikální krok – prodej části knihovny ve veřejné aukci.
Pro potenciální kupce byl vydán aukční katalog, který obsahoval stručné údaje o nabízených titulech. Záznamy nejsou příliš informativní (občas se lze setkat i s povšechnou identifikací typu „Liber bohemicus“), ani spolehlivé, a tak je nutné se smířit s tím, že u téměř čtvrtiny knih v katalogu nelze konkrétní vydání nebo dokonce i dílo jednoznačně určit. Knihy byly před prodejem označeny výraznou červenou číslicí, které jsou dnes důležitým záchytným bodem při pátrání po dochovaných exemplářích z této aukce.
Co se prodávalo?
Přestože kapitula na titulním listu aukčního katalogu uváděla, že se jedná o duplikáty, ani zdaleka se nejednalo jen o ně, byť zřejmě tvořily významnou část nabízených knih. K prodeji bylo vybráno 1055 tisků různorodého obsahu a tomu odpovídalo i spektrum autorů sahající od antických jmen až po autory první poloviny 17. století. Tři čtvrtiny knih tvořila teologická pojednání, zejména středověké traktáty a také díla pozdějších katolických autorů. Zbylou část zastupovaly dějiny zemí, církevní právo, filozofická a rétorická pojednání, ale také například hudba v podobě starých českých a německých kancionálů. Obsahu odpovídala i jazyková skladba nabízených knih, ve které naprosto dominovala latina.
Více než obsah byl zřejmě zásadním kritériem při výběru knih do aukce velikost svazků a především jejich stáří: podstatnou část nabídky tvořily knihy velkých rozměrů vytištěné do roku 1550.
Zájem se zjevně předpokládal především o inkunábule, nejstarší tištěné knihy, které v 18. století začínají být cenným sběratelským artefaktem nejen pro soukromé sběratele, ale i některé instituce. Kapitula ve Strängnäs proto vybrala více než dvě stě inkunábulí v původních kožených vazbách, z nichž celá řada měla i bohatě zdobené úvodní iniciály doplněné droleriemi a rozvilinami. Ale i mladší knihy zařazené do prodeje patřily velmi často mezi výpravné publikace s atraktivním titulním listem.
Titulní list aukčního katalogu avizoval prodej knih „ze starobylých knihoven v Praze a Olomouci“. Málo známým faktem je však skutečnost, že kapitula v aukci v tichosti nabízela i poměrně velké množství knih, které pocházely i z historického fondu kapituly. Jednalo se o 102 tisků z druhé poloviny 17. století, jejichž soupis byl umístěn na konci aukčního katalogu. Dochované exempláře nicméně svědčí o tom, že další kapitulní knihy se nacházely vřazené i mezi knihami z české knižní kořisti. Nešlo přitom o žádné druhořadé tituly: jedním z nich byl například prvotisk, který vlastnil známý strängnäský bikup Kort Roge (1425–1501), které mimo jiné do Švédska uvedl knihtisk a kapitule daroval celou svoji knihovnu. Titulní list aukčního katalogu, který zmiňoval „exotický“ český původ knih, byl tedy především zdařilým marketingovým tahem, jež měl aukci zatraktivnit pro zahraniční sběratele.
Původní provenienci všech nabízených knih není možné ve větší míře zjistit, nicméně se zdá, že podstatná část knih pocházela z klášterních knihoven v Olomouci (odhadem více než polovina). Zbytek tvořily knihy z rožmberské, ale také z dietrichsteinské knihovny, která na titulní stránce aukčního katalogu nebyla zmíněna. V aukci se prodávalo relativně velké množství jazykově českých knih (celkem 38). Řadu z nich nelze identifikovat, nicméně ty ostatní patří k těm nejzajímavějším tiskům vydaným v Čechách před Bílou horou: český překlad jednoho z děl Francesca Petrarky, postily Petra Chelčického a Martina Philadelpha Zámrského (prodaný exemplář se dochoval v Petrohradě), cestopis Oldřicha Prefáta z Vlkanova, historická díla z tiskárny Daniela Adama z Veleslavína a hned tři exempláře české kroniky Martina Kuthena ze Šprinsberka. Kapitula také nabízela rozsáhlý soubor bratrských tisků z ivančicko-kralické dílny a to často ve více exemplářích. V aukčním katalogu najdeme i dva exempláře benátské bible z roku 1506 (jeden z nich se dochoval v Kodani) a Melantrichovu bibli z roku 1549. Zajímavou anomálií je i nabídka hned 9 exemplářů Řebříku duchovního Františka Rozdražewského vytištěného v Olomouci v roce 1636. Švédové v Olomouci zřejmě zabavili zbytek neprodaného nákladu této knihy a jeho torza se objevují ve větším počtu i v dalších knihovnách, například ve Västerås a Stockholmu.
Sběratelé z Dánska
První fáze aukce se konala přímo ve Strängnäs, ta hlavní – cílená především na zahraniční zájemce – však probíhala ve Stockholmu na konci roku 1765. Prodané knihy se většinou nadobro ztrácí z našeho obzoru, nicméně některé z nich se podařilo vystopovat v několika knihovnách ve Švédsku, ale také například v Oslu či Petrohradě. Rozsáhlejší soubor uchovává pouze Královská knihovna v Kodani. Do jejího fondu totiž na konci 18. století vplynulo několik knižních sbírek významných dánských sběratelů, z nichž se někteří zúčastnili i aukce strängnäských knih ve Stockholmu v roce 1765.
Nejvíce českých knih prošlo knihovnou dánského státního ministra Otto Thotta (1703–1785), který patřil k největším soukromým sběratelům své doby v Dánsku. Jeho knihovna umístěná na zámku v Gavnø obsahovala více než 160 000 svazků. Po Thottově smrti získala Královská knihovna v Kodani všechny jeho rukopisy (4 154) a také 6 159 tištěných knih vydaných před rokem 1530. Ve veřejné dražbě pak Královská knihovna koupila dalších 60 000 svazků, nicméně české knihy ze Strängnäs pocházejí pouze z té nejstarší části. V současné době víme o více než 50 prvotiscích z českých zemí, které Otto Thott ve Stockholmu v roce 1765 koupil; téměř výhradně šlo o svazky v původních vazbách s častou iluminovanou výzdobou.
Další osobou, která se aukce zřejmě přímo zúčastnila, byl dánsko-německý úředník Christian Friedrich Temler (1717–1780), Thottův kolega na ministerstvu zahraničních věcí. Několik českých knih ze Strängnäs navíc prošlo knihovnami obou těchto bibliofilů. Po Temlerově smrti byla jeho knihovna, která obsahovala 8,5 tisíce knih, prodávána ve veřejné aukci. Mezi exempláři, které zakoupila Královská knihovna v Kodani, bylo i 19 knih z aukce ze Strangnäs. Zdá se, že Ch. F. Temler se při aukci kapitulních knih zajímal kromě inkunábulí i o mladší, zejména jazykově české knihy, což bylo v souladu s jeho odborným zájmem o slovanské jazyky. Zakoupil například rožmberský výtisk kralické konfese. „Badatelský“ zájem Temlera o získané knihy dokládá i prvotisk s exlibris žďárského opata Linharta Šťávky z Hodonic (zemř. po 1488). Temler si o původu této jinak bezpříznakové knihy dopisoval s německým historikem H. Weinmannem, s jehož pomocí se podařilo původ knihy určit.
K dalším dánským sběratelům, kteří pro své rozsáhlé knihovny získali i knihy z aukce ve Strängnäs, patřil také Peter Frederik Suhm (1728–1798) a dánský historik Jakob Langebek (1710–1775), který se podobně jako Temler soustředil na mladší jazykově česká a polská díla.
[1] Podrobná studie o knižní aukci českých knih ve Strängnäs vyjde v roce 2021 v časopise Knihy a dějiny.